fbpx

Když se smysly dají dohromady (Synestezie)

Svět smyslů a smyslového vnímání je bohatý a zajímavý. Třeba pro takové obory, jako neurologie, psychologie, ale třeba i pro marketing a PR. Deska bych ráda zmínila jeden z těch velmi zajímavých, stále nedostatečně prozkoumaných a pochopených smyslových jevů. Mluvím o synestezii. Už o ní najdete docela dost článků a oč jde, pochopíte asi poměrně snadno. Kdo to však nezná na vlastní kůži, asi si to neumí přeci jen úplně představit.

Já to mám?

Znám několik lidí, kteří synestezií “trpí”. Všechny jen z online světa, zatím jsem se s nimi nesetkala naživo. Dobře si pamatuji poslední rozhovor na tohle téma, psali jsme si prostě jen jako přátelé z různých zemí světa, procvičovali jsme si vzájemně angličtinu a bavili se o našich zájmech. A já zmínila právě vnímání a nějak došlo na synestezii.

Černý pátek

Osoba na druhém konci byla velmi překvapená a popsala mi, co se jí děje. Každý den v týdnu má nějakou barvu. Prostě se vzbudíte třeba v úterý a máte modrý den. Pamatuji si konkrétně pátek, protože dotyčný ho měl černý a tak měl s končícím týdnem pravidelně jinou náladu než jeho kamarádi.

Pointa je, že díky mně přišel na to, že tahle zvláštnost je popsaná a má své jméno. Dlouhé roky, až do mladé dospělosti, si myslel, že to tak má každý. Okolí občasné zmínky o barvách bralo jako nadsázku, běžnému životu to nijak nevadilo, až později zjistil, že to ostatní kolem něj takhle nevnímají…

Barevné počty

Synestezie je vlastně kombinované vnímání, jeden jev/vjem je úzce a stabilně propojen s dalším. Asi nejčastější a nejznámější je propojení tónu nebo celé tóniny s nějakou barvou. V takovém případě se tomu říká barevné slyšení. Obráceně to funguje také jako tónové vidění.

Často se barvy pojí také s čísly a číslicemi. Každé číslo má nějakou barvu, vidíte číslo a s ním rovnou tu barvu. Podobně můžete mít propojené třeba chuti a tvary. Nebo chuti či vůně propojí konkrétní slova či opět barvy. Variant je mnoho.

Také intenzita těchto spolu-vjemů může být různá. Někdy jde o dojem, pocit, ale někdy je to velmi silné a neodbytné. Zdá se, že umělé navození těchto zážitků je možné ve změněných stavech vědomí (například u pokusů s LSD). Častěji se synestezie vyskytuje u žen, ale moc se o nich nepíše :-). A u mých známých je to  50:50.

Oni vidí svět jinak

Dovolím si krátkou citaci z wikipedie, vytučnila jsem to já: “Vyskytuje se hojně u dětí a ustupuje v procesu ontogeneze. Synestezie jsou hojnější u přírodních národů, vyskytují se častěji u umělců, než u jiných skupin lidí, a jsou příznačné také pro některé psychopatologické fenomény (např. u schizofreniků [a také třeba u autistů]). Schopnost vnímání tohoto typu má také částečně genetický podklad. Synestezie je potvrzený jev, ale způsob tohoto vnímání je ryze individuální, proto teorie, určující přesné přiřazení kvality vjemů nelze považovat za zcela relevantní.”

Děti jsou… jiné?

Zajímavá je pro mne a moje kulturní prostředí zmínka o dětech a umělcích. Často se říká, že umělci si uchovávají dětské vidění a možná si ani mnozí neuvědomují, jak doslova to může být pravdivé. Jak vlastně fungují smysly a smyslové vnímání u dětí?

Víme, že nedostatečnosti ve smyslovém vnímání souvisí s mnoha dalšími problémy jako je nedostatečné soustředění, motorika a koordinace, pohyb v prostoru, opožděný vývoj řeči, ADD/ADHD atd. Kolik toho víme? Výzkumy, kterých se účastní děti, mají svá specifika – už jen ta komunikace! 

Nejobjektivnější výsledky podává zřejmě neurologie, ale ta jen těžko dokáže popsat individuální pocit nebo dojem. Každopádně jsme tak daleko, že tušíme, že dětské vnímání se skutečně od dospělého liší. Synestezie bývá také spojována s velkou kreativitou, nejznámějšími synestetiky jsou proto rozhodně umělci.

Světelné umění

V českém prostředí byl jedním z těch, kdo o synestezii projevili zájem vlastně nejen umělecký, ale i vědecký, Zdeněk Pešánek (1896-1965). Sám byl zřejmě synestetikem a tento fenomén jej zajímal. Kromě toho, že o tomto fenoménu psal, byl jedním z prvních autorů kinetických soch a věnoval se světelnému umění, v němž byl neprávem opomíjeným průkopníkem.

Bavily a zajímaly jej technické možnosti doby. Je také autorem barevného klavíru (pokládaného za první světelně-kinetický objekt na světě), který chtěl dostat do povědomí široké veřejnosti i jako běžný domácí nástroj. Bohužel nemáme autentické záznamy takových představení, a také některé z jeho světelně-kinetických soch dnes existují jen díky věrným replikám. Kdo by se chtěl podívat na nějaké fotky (a třeba si ještě i něco dalšího o Pešánkovi přečíst), tak třeba tady.

Umělců, kteří nějakou formu synestezie měli, bychom našli více. Nelze vždycky říct, zda šlo o synestezii pravou či nepravou (vlastně záměrně vytvořenou, ale ne vrozenou), nedokážeme vždycky přesně říct.

Ve světě umění

Mezi známá jména patří třeba skladatel Skrjabin nebo básník Rimbaud, ale i malíři Van Gogh nebo Kandinský a hezká řádka další. Z těch současných je pro mne zajímavým jménem malíř a grafik a popularizátor umění David Hockney, který nicméně přímo ve své práci svoje barevné slyšení nepoužívá.

A možná i Beethoven :-). Mimochodem – všimli jste si, že na to, že je synestezie častější u žen, v mém výčtu (a zkuste si to pohledat sami, dopadnete podobně) těch žen moc zmíněných není?

Abych zas netvrdila, že ženská jména nenajdete, tak tady jich několik uvádí jedna z nedávných diplomových prací vzniklých na MU v Brně. Sochařka Carol Steenová má hned synestezii dvojitou a Clara Flogerová vidí barevně své emoce, ale i nemoci.

Zdeněk Pešánek, Světlo proniká tmou
Skrjabin: Prométheus, do 10. minuty o díle, potom samotné provedení.

Předpokládá se, že se synestezie projevuje asi u 4% populace. Pokud si myslíte, že jste synestetici, ale vlastně vás to zatím nenapadlo, můžete si vyzkoušet test zde.

Chcete-li si o tomto tématu přečíst v češtině trošku víc, tak můžete třeba tady. A jestli vás to opravdu zaujalo a chcete ještě něco dalšího a delšího a ještě k tomu anglicky, tak šup sem.

2 názory na “Když se smysly dají dohromady (Synestezie)”

  1. Pingback: Estetika for dummies (1. díl) – www.zruznychsoudku.cz

  2. Pingback: Rozvoj smyslového vnímání - Mentorka Lucie

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *