50., 60. a 70. léta v umění a v teorii umění s sebou přinesla definitivní změnu. Přijaly mezi sebe populární kulturu a její produkci. Vysoké umění a populární (zábava) přestaly být na opačných koncích spektra (jestli vůbec před tím na jednom spektru byly) a začaly dokonce fúzovat. Hranice mezi vysokým a nízkým se pomalu stírala. […]
Nepodceňujte populární kulturu! Číst více »
Stojíte na zastávce tramvaje a čekáte. Kolik z vás si v tu chvíli všimne písma na ceduli, grafitti na koši, barvy fasády naproti nebo způsobu, jakým světlo dopadá na chodník? Vedle světě online kurzů a virtuálních setkání existuje a docela úspěšně žije jedna taková protiforma. Protože lidé se chtějí učit přímo ve městě, mezi budovami,
Když se město stává učebnou: Proč městské workshopy mění způsob, jak se učíme vidět Číst více »
Následující text je tak trochu o českém školství. Ale také je o něčem docela jiném. Možná by se mohl jmenovat „Proč (většinou) české školy nevzdělávají, ale (jenom) replikují?”. Text je také o něčem, čemu se říká kulturní kapitál. A vlastně je to jenom kompilace 2 kapitol ze zajímavé knihy Pravidla vkusu, doplněná o osobní komentáře.
Replikace – vkus, kýč, kultura a škola Číst více »
podzimní krása, zrcadlení Už jsem vám tvrdila, že se učíme dívat na obrázky. Tak teď něco podobného zkusím i s krásou. Nějakou krásu bychom oceňovali, i kdybychom o kráse nikdy neslyšeli. Třeba na tomhle TED videu, které je asi 7 let staré, se dozvíme, že sice existuje nějaký druh krásy, ke které se většina z
Vidět krásu se (také) učíme Číst více »
čajovna a krása (ze) stínů Bude to z části vyprávění o tom, kdy a jak jsem se s wabi-sabi potkávala a taky o tom, proč vlastně dává smysl pro moje ostatní témata, např. estetiku všedního dne. Cesta k wabi-sabi: Kde to začalo? Myslím, že poprvé jsem ten termín slyšela od mojí mamky někdy ještě dávno
Vyrazili jsme na dovolenou. Letos trochu odvážně díky objevu lístků Interrail. Trocha statistiky na úvod: 2,886 Km, 12 vlaků, 32h a 7 minut ve vlacích, 6 navštívených měst během 11 dní (8 s přestupy :-D). 2 dospělí, 2 děti (7 let a necelé 3 roky, mladší v procesu odplenkovávání se). 1 velký kufr, 1 malý kufr,
Velká vlaková cesta po Evropě 2024 Číst více »
Dostala jsem dotaz – nebo vlastně spíš připomínku – proč nemám obrázky na svých prodejních stránkách? A nemám ani náhledové u blogových článků. Přitom o obrázcích mluvím, píšu… Už mnohokrát jsem dostala doporučení, abych přidala na prodejku nebo kamkoliv jinam nějaké obrázky, aby to zvýšilo atraktivitu. Jasně, že to funguje. Jenže já prostě nemůžu a
Jsem ta, která mluví o obrázcích, ale nikde je nemá! Číst více »
Kouzelné sousloví, které má skutečnou moc proměnit nejen naše vidění, ale i myšlení. Zároveň je to jeden z opravdu dobrých tipů na to, jak trochu popíchnout naši kreativitu. I dnes to bude víc bavit o koukání se, o vidění. Protože jde o pohledy. A to o ty skutečné i metaforické. Vezmeme to navíc z různých
Nápad přišel poměrně spontánně. Na LinkedIn neuvádím svou instagramovou sérii Jedna věta, kdy prostě z knížek, které zrovna procházím, přečtu jednu větu a tak nějak ji rychle shrnu, okomentuji, doporučím knížku… Tip #1 A teď se objevila kniha, kterou bych chtěla citovat tak ob stránku a došlo mi, že je to vlastně docela dobrý tip
Tipy na prázdninové smysluplné čtení z různých soudků Číst více »
Článek, který jsem na jaře publikovala na LinkedIn. A téma se mi bumerangově vrací i s podzimem, tak má být nejspíš i tady. Smysly jsou víc, než jen nějaká naše schopnost vnímání. Tvoří doslova bariéru mezi námi a světem kolem. V dobrém, i ve zlém… Možná jste si už všimli, že se tu občas veřejně snažím
V předchozím textu jsem začala malé bilancování mé končící mateřské dovolené a tady je jeho druhá část. Velké pochopení, které mi přineslo mateřství, se týká role příběhů v našich životech. Pořád moc nevím, jak jsou vlastně děti v mysli nastavené, ale dcera mne překvapuje často tím, které příběhy ji zaujmou a jak silně je dokáže
Cesta na rodičovskou a zase zpátky (2. část) Číst více »
Je to už tři a půl roku, co jsem doma s mou dcerou a přiblížila se doba návratu do práce. Naštěstí je mi můj vesmír nakloněný a půjdu na zkrácený úvazek, vyhovuje to tak celé rodině a nakonec i zaměstnavateli nejlépe. Navíc se vracím do fajn kolektivu, práci mám také hezkou a snad smysluplnou a
Cesta na rodičovskou a zase zpátky (1. část) Číst více »
Před pár dny jsem dostala velkou chuť si koupit nějaký nový kus oblečení a ta touha vedla směrem ke stylu a vkusu, který dlouhou dobu záměrně míjím. Zatoužila jsem po romantickém kousku oblečení. S drobnými kvítky, lila barvou nebo starorůžovou, něco rozevlátého, dívčího… No, nemám ani dívčí věk ani míry, ale tahle chuť mi zasignalizovala
Návrat zapomenuté romantiky Číst více »
Přeskočit na obsah