fbpx

Přecitlivělí

Znáte francouzský film Nedotknutelní? Jako klavíristka jsem byla svými žáky donucená pořídit noty (které jsem nakonec dostala jako dárek od kamaráda!) na známé melodie právě z tohoto bijáku.

Ve filmu se potkají dva lidé z velmi odlišného prostředí, velmi nepravděpodobné setkání, ale jak tušíte, funkční. Film je dobře natočený, doporučuji. Hlavně proto, že ukazuje, jak odlišné jsou životy jednotlivců, co všechno v nich může hrát roli a že každé patro společnosti má své vlastní problémy, které ale nejsou menší nebo větší.

Jsi jiná

A takových rozdílů mezi lidmi je hromada. Liší se barvou pleti, liší se stavem bankovního konta, liší se místem bydliště, liší se zdravotním stavem nebo třeba genetickou výbavou.

A protože můj blog je o estetice, vnímavosti a smyslech, tak chci dnes mluvit o jedné takové odlišnosti, která je spojená právě s takovými tématy. HSP. Highly Sensitive Person.

Vysoce citliví lidé. Podle odhadů jde asi o 20% populace. Každý pátý člověk více nebo méně nese znaky vysoce citlivé osoby. Já mezi ně patřím. Zatím jsem si nedošla pro svou “diagnózu” k žádnému odborníkovi a možná ani nedojdu. Ale ve chvíli, kdy jsem se začala víc zajímat o smyslové vnímání a dozvěděla jsem se i víc o HSP, ulevilo se mi.

A stejně se uleví i vám, pokud jste ten pátý nebo pátá. Zjistíte, že jste v pořádku. Že sice budete muset občas někoho na něco upozornit, sami se sebou se naučit jinak zacházet, že se nemusíte trápit spoustou reakcí, které z okolí znáte a vašim přátelům můžete říct, oč jde, když si tak dlouho v restauraci pročítáte nabídku, abyste si nakonec stejně dali své oblíbené jídlo.

Co to znamená, být vysoce citlivou osobou? Není úplně jednoduché to popsat, protože pravděpodobně nebudete splňovat všechny příznaky, které v různých testech a popisech najdete. Ale jak se dostanete nad polovinu z nich, je velká šance, že jste HSP.

Jsem jiná!

Pro příklad popíšu svoje příznaky. Děsí mě nenadálé hlasité zvuky, když projede kolem domu motorka, leknu se, rozbuší se mi srdce, jsem neklidná někdy to přímo vyvolá úzkostný pocit. 

Keywords: Wales

Hodně všechno řeším, jak říká moje mamka, “moc to řeším”. Jo, moc a všechno. Ve všem hledám hloubku, šířku, někdy mě to paralizuje od rozhodování, nejde mi moc analýza, fascinují mě taje života, smysl a provázanost. Svoje zážitky hodně rozebírám. Až moc. Každou situaci dlouho a mnohokrát přemílám, neustále se k ní v myšlenkách vracím, vydrží mi to někdy i měsíce. 

Potřebuju čas sama se sebou, v klidu, uklidnit smysly, často i pustit emoce ven. Takové melancholické chvilky. A to jsem v podstatě extrovert. Říkám o sobě, že jsem emocionální houba. Říkala jsem to dávno před tím, než jsem věděla, že je to také jeden ze znaků HSP. Měla jsem problém odlišit své emoce od emocí druhých. Pořád se to učím. Ale byla doba, kdy mne to zdravotně ničilo a to už dnes umím docela zvládat a učím se, aby mě nedrtily moje vlastní emoce :-).

Jsem jiná?

Nesnáším násilí. Nedokážu se dívat na horory. Záběry z války, zprávy o nehodách, vlastně většina současných televizních zpráv nebo i jen třeba bití psa nebo dítěte mne děsí. Nekoukám se na to. Nedávám ani humor na podobné vlně, černý humor mne straší ve snech. Strašně soucítím, vžívám se. Jsem přecitlivělá vůči takovým situacím. Někdy i na úkor vlastního bezpečí, když se chci zastat oběti nějakého bezpráví.

Můj vnitřní svět je hodně živý. Pořád jede. Neskutečné verze toho, co se může dít současně právě teď v úplně normální běžné denní situaci. I tohle souvisí s tím, že se hodně obtížně a dlouho rozhoduji – když vidím, jak se může situace po rozhodnutí dál větvit a větví se to skoro do nekonečna… Navíc mám v hlavně neustále několik paralelních linek, které prostě jedou a jedou a jedou…

Co pro mne naopak neplatí je, že mi nevadí změna. Ani hotely nebo změny režimu, dokážu se celkem dobře přizpůsobovat – ale musím mít kolem sebe pár nutných propriet. Nevadí mi ani úzké oblečení nebo cedulky. 

Co opět platí je, že pokud mi klesne hladina cukru, tak jsem strašně podrážděná. Můj muž může klidně osm hodin nejíst a pracuje v klidu a hlubokém soustředění. Já, když se nenajím co tři hodiny, jsem agresivní. V konfliktech se cítím úplně fyzicky vyřazená a kritika nebo posměch mě dostává do fyzicky těžkých stavů, které trvají i několik dní.

Slzy v pohotovosti

Snadno se dojmu. Krása, výjimečnost, hluboké sdílení. Mám dar velké empatie, ale musím se v tomhle krotit, jinak bych byla pořád na hromadě a jeden emocionálně vyčerpaný uzlíček. Ostatně, opakovaně se u mne projevují úzkostné stavy a díky povědomí o HSP se nebráním občasné pomoci vhodného terapeuta.

Vnímám také hodně detailů, vnímám ve více vrstvách, běžné zážitky, postřehy z procházky, povídání s lidmi, posezení v kavárně, jakoby svět měl několik pater. Možná i proto mne fascinuje smyslové vnímání a estetika jako vnímavost sama. A proto jsem po několika málo zkušenostech přestala hrát larpy, které mi přijdou jako geniální volnočasová aktivita. Jenže já je nedokázala zpracovat.

Těch znaků je hodně. Zmínila jsem ty z běžné sociální zkušenosti, kterou všichni známe.

Pokud si chcete něco víc o této specialitě pětiny populace přečíst v češtině, klikněte si sem, je tam i test ke stažení.

Není citlivý jako citlivý

Nicméně pokud u sebe nebo svých dětí najdete některé typické charakteristiky, ještě to nemusí vždy být záležitost HSP. Třeba přecitlivělost na švy v ponožkách nebo i jinde na oblečení, cedulky, příliš těsné nebo naopak volné oblečení – to může být i projevem problému v rámci smyslového vnímání, případně i poruchy autistického spektra nebo i jiné smyslové anomálie, je jich celá řada, ale bývají velmi vzácné. 

Existuje termín “senzorická integrace”. Jde o ideální souhru a zpracování informací, které skrze smysly dostáváme. Pokud je naše vnímání někde výrazně nedokonalé, nedochází ke spolupráci vjemů a těla, je třeba i narušené naše vnitřní vnímání nás samých, chováme se jinak, jednáme jinak, děti se mohou projevovat hyperaktivně, být neohrabané, neklidné nebo si mohou právě u jednotlivých smyslových vjemů stěžovat na to, že jim něco vadí (třeba ty zmíněné švy).

V takovém případě je fajn navštívit odborníka, vyhledat radu a začít pracovat na kompenzaci – čím dřív, tím líp. Většinou to jde docela snadno a existuje dneska už hodně různých metod, které umí s takovými potížemi pomoci. Ale zpět k HSP.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Začali jsme filmem Nedotknutelní a skončíme článkem Nenahraditelní. Kromě toho, že HSP lze diagnostikovat přístroji (pomocí EEG) a to i u nás, zdá se, že tato citlivost má i svůj evoluční význam.

Evoluční výhoda

Bez těchto skoro 20% procent lidí bychom jako lidstvo možná přišli o velkou část poznání a přizpůsobení a zřejmě bychom také hůř předcházeli nebezpečím a nevyužili mnoho na první pohled málo viditelných příležitostí. Přečtěte si proto poslední odkazovaný článek – rozhovor s psychologem Jiřím Tylem. Jednak se čte jedním dechem a navíc vám lépe než já vysvětlí, o co vlastně jde. A pustit si můžete i tento podcast.


Pokud nechcete přicházet o mé nové články a ještě k tomu dostat nějaké ty zajímavosti navíc, sledujte mou facebookovou stránku. Pokud chcete a máte to štěstí, že jste žena, tak vás zvu i do mé ryze dámské facebookové skupiny (pánové chápou, že se o věcech týkajících se například krásy, potřebujeme bavit někdy jen tak, mezi ženami!).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *