Když jsme tento rok odjížděli na rodinnou dovolenou, věděli jsme, že budeme muset oželet oblíbené delší výlety – můj fyzický stav to prostě nedovoluje. O to důležitější byl výběr místa a to se manželovi opět povedlo na jedničku!
Loni jsme byli týden v Jiřetíně v Jizerských horách a řekli jsme si, že letos to chce něco podobného. Výběr padl na Vysočinu. Nemáme vlastní auto a všechny kufry bychom vlakem a busem a dalším busem… nedotáhli, takže jsme si vyzkoušeli poprvé Uber a mohli jsme vzít i vlastní autosedačku. Klaplo to!
A co ty smysly?
První tip – hlavně vědomě
Vědomé prožití má přesně ten efekt, který na dovolené potřebujeme zažít. Dokáže nás přenést rychleji z naší běžné rutiny někam jinam a ještě k tomu ty nové zkušenosti a zážitky uložit pevněji. To se projeví jednak tím, že si je pamatujeme jako výraznější, ale také tím, že právě díky bohatší paměťové stopě máme pocit, že šlo o delší časový úsek!
Dovolená je skvělá příležitost k tomu si takový přístup vyzkoušet – jde nám to totiž snáz. Jsme takříkajíc naladěni na to, zažít něco jinak, možná nově, poznávat… prostě na nějakou odlišnost. Tedy i naše vnímání je podvědomě připravené a v pozoru. Byla by veliká škoda toho nevyužít. Říkám tomu efekt turisty a trochu víc o tom mluvím v e-mailovém minikurzu Patery vstupní brány.
Vědomě – ale jak?
Tady záleží na tom, jak jste nastaveni. Mně nejvíc pomáhá fakt, že o takových věcech píšu, takže je třeba rovnou sdílím nebo si je ukládám do poznámek. Takže začnu první variantou – pište si to. A čím víc, tím líp. Možná máte cestovatelský/prázdninový deník. Tak to máte jednoduché – nadepište si každou stránku poznámkou #zbystrismysly, abyste k popisu událostí a míst nezapomněli dodat, co všechno si užily vaše různé smysly!
Pokud deník nemáte, mám pro vás jednoduchý pracovní list ke stažení.
Mluvte!
Druhá, velmi funkční cesta je mluvit o tom, co jste si právě uvědomili. Leckdy totiž naše smyslové prožitky hrozně rychle prchnou, jsou krátké, i když mohou být intenzivní. Třeba když projdete kolem rozkvetlého jasmínového keře. Nebo vás v očích zaštípe kouř z ohně. Nebo vám zatrnou zuby, když se po horké polévce napijete studeného piva :-))). Nebo když se vám prohřívá jedna část těla víc, protože sluníčko svítí zleva… Řekněte to. Mluvte o tom, sdílejte to. I váš partner nebo partnerka, dítě nebo kamarád to ocení. I oni si totiž všimnou nebo s vámi budou sdílet jejich zážitky.
Druhý tip – zážitek na každém kroku
Odjížděli jsme na chatu z rozpáleného Brna, kde moc kyslíku nesídlí. Přijeli jsme do srdce Žďárských vrchů, kde bylo pocitově i reálně o 5°C méně a kyslíku asi 10x víc. Dítě po tom, co proběhlo dům, skončilo u houpaček a písku. Já jsem se neustále vracela pohledem k červeně natřeným rámům oken a dveří a vůbec moc hezky a jednoduše upravené chalupě/stodole.
Manžel rovnou zamířil ke špalku se dřevem. Hlavní atrakcí chaty totiž byl koupací sud, ve kterém se dalo zatopit a koupat se v něm takříkajíc za každého počasí…
Voda měla 20°C, ale poměrně rychle se dařilo ji zahřát. Podvečerní koupání už bylo skoro jak ve vaně. A ty smyslové zážitky?
Skrze naše smysly
Dítě za malou chvíli přišlo sledovat štípání dřeva. Vonělo. Bylo tam všude božské ticho, takže i údery sekery a štípání dřeva byly hlasité. Voněl potom i kouř, který stoupal z podvodních kamen. Sledovat teplotu vody nás bavilo všechny a dítě tam samozřejmě vlezlo ještě ve chvíli, kdy já bych měla na nohách rampouchy.
A sedět v sudu, vnímat, jak jinak na naše tělo působí voda, s výhledem do daleka na kopce, pokosené stráně a aleje kolem silniček, s rorýsy nad hlavou…
Postupně se nám během týdne významně ochladilo. A nejlepší bylo nakonec koupání v asi 15°C, když mrholilo. Podzimní nálada jak vyšitá. Ten den jsme roztopili i kamna uvnitř domu – tohle přívětivé teplo a praskání dřeva nic nenahradí… Netušila jsem, že něco takového v červenci zažiju :-D.
Další a další a další…
Zapomněli jsme si koupit nebo dovést čaje. Nevadí. Kolem rostly bezinky a z jedné běhací výpravy manžel donesl i mateřídoušku. Voněla nám kuchyně a čaje byly luxusní.
Chladný noční vzduch byl oproti předchozím dnům v Brně vysvobozením.
Noční obloha byla díky asi desetinovému, možná i dvacetinovému světelnému smogu plná hvězd.
Ticho bylo tak slyšet, že moje uši křičely blahem.
Místní cukrárna měla super točenou zmrzku a fajné pařížské trubičky.
Splnili jsme i povinné letní opékání na ohni (málokdy děti jedí tak soustředěně, jako když jsou to špekáčky nebo zmrzlina…).
Nedaleká restaurace překonala naše očekávání, pstruh, steak, dětský šťavnatý kuřecí řízek, rebarborový koláč i místní makový cheescake, zmrzlina (a točené pito) nás poslaly na jeden z kopečků dovolenkové spokojenosti.
Nečekaně jsme koupili 2kg skvělých jahod, ty voněly!
Na cestě domů jsme pod pláštěnkami příjemně mokli, ale jenom příjemně.
Dítě večer objevilo něco jako disco světla a půl hodinky zuřivě tančilo. No, byl to blbý nápad, protože trpí na migrény a tak jsme za hodinku řešili poblinkanou postel. Ale zážitek to byl velký, ráno chtělo zas. Ne blinkat, ale blikat.
A bylo toho ještě moc. Na to, že to byl týden nebo osm dní… Čas je ale relativní. Když je plný, naplněný, smyslupný, je fajn si jej natáhnout. A ten náš byl i smyslůplný. Protože i muž si rád užívá všemi smysly a mluví o tom.
Protože o tom mluvíme i s dítětem a večer si často opakujeme, co jsme ten den zažili. Je legrace sledovat, že dítě někdy má pocit, že věci, které se staly ráno, byly pocitově už včera. Takže pro ni to možná nebyl týden, ale čtrnáct dní nebo měsíc. Už cestou zpět říkala “A až zase pojedeme na Vysočinu…”.
Je to všude!
Tak ať už pojedete kamkoliv – nezapomeňte, že naše smysly k nám nepřivání jen informace, ale i zážitky. Že se podílí zásadním způsobem na našem pocitu životní pohody, na našich požitcích. A pomozte jim s jejich prací a vědomě jejich vjemy sledujte, zapište si je nebo o nich společně mluvte.
Dovolená bude díky tomu delší, plnější a možná, že vám tenhle zvyk vědomého prožití smyslových zážitků v nějaké míře zůstane i pro vaše všední dny, víkendové výlety, přátelská setkání… A to by bylo úplně to nejlepší!
Shrnuto podtrženo:
- Vaše smysly jsou připravené, vaše mysl naladěná.
- Pište si! Nebo nahrajte audio deník.
- Sdílejte – mluvte o vašich zážitcích s ostatními.
- Rekapitulujte – večer si zopakujte, co jste přes den zažili. Upevníte si tak vzpomínky i vztahy.
Pokud nechcete přicházet o mé nové články a ještě k tomu dostat nějaké ty zajímavosti navíc, zapište se k odběru občasníku zrůznýchsoudků nebo sledujte mou facebookovou stránku. Pokud chcete a máte to štěstí, že jste žena, tak vás zvu i do mé ryze dámské facebookové skupiny (pánové chápou, že se o věcech týkajících se například krásy, potřebujeme bavit někdy jen tak, mezi ženami!).