Stojíte na zastávce tramvaje a čekáte. Kolik z vás si v tu chvíli všimne písma na ceduli, grafitti na koši, barvy fasády naproti nebo způsobu, jakým světlo dopadá na chodník? Vedle světě online kurzů a virtuálních setkání existuje a docela úspěšně žije jedna taková protiforma. Protože lidé se chtějí učit přímo ve městě, mezi budovami, na ulicích, v parcích.
Městské workshopy nejsou jen dalším trendem v oblasti vzdělávání dospělých. Umožňují fyzicky prožít to, co se učíme. A nesedět u toho za stolem na konferenci, klubovně ani nikde jinde. A když sedět, tak na lavičce ve městě.
Teprve při procházce městem pochopíte, jak to které město funguje v reálném prostoru. Zatímco webinář o barvách nebo o estetice stínů měnících svou barvu během dne zůstane abstraktní, při fyzické procházce, která s sebou nese nějaký záměr, si na světelné změny na budovách během dne sáhnete a teprve tam možná pochopíte, co barva skutečně znamená. Poetický úvod… že?
Proč zrovna teď? Možný návrat ke smyslům v digitální éře
V době, kdy trávíme většinu času před obrazovkami, naše schopnost pozorovat, rozlišovat a esteticky hodnotit spíš slábne. Městské workshopy nabízejí něco, co žádná aplikace nedokáže: trénink vnímavosti v reálném časoprostoru.
Účastníci se mohou učit něco o designu nebo architektuře, ale hlavně se učí vidět. Rozvíjejí vizuální gramotnost, kterou potřebujeme v éře vizuálního smogu a nekonečného proudu obrázků. V terénu nejlépe pochopíte, jakou roli hraje třeba výběr fontu a barvy pro značení tras po městě, jak důležité je mít sjednocené označení věcí, které patří do jednoho ranku. Jak se asi cítí cizinci ve vašem městě? Najdou se? Teprve, když na to máte klid a také důvod, si všimnete, kde všude nejsou koše, nebo jsou málo vyvážené, nebo jsou budovy už příliš oprýskané a chodníky rozbité. Městský workshop je forma, která vám dovoluje město zažít.
Pro koho?
To záleží. Za chvíli vám představím několik příkladů, které jsou pojaté různě. Některé jsou přímo zaměřené na odborníky, kteří se podílí na urbanistickém rozvoji měst a workshop jim mám pomoci se zorientovat a nabrat správný kurz (ach, to bychom potřebovali). Některé jsou pro širokou veřejnost, aby pochopila, jak by město mělo fungovat a co mohou chtít za změny. Jiné jsou zaměřené právě na schopnost se dívat a oceňovat, možná trochu netradičně; takový workshop vytvoří prostor pro to, na co nemáme čas v běžném životaběhu. Umožní nám vystoupit z rutiny a podívat se jinýma očima. Osvěží. Někdy to bývá spojené třeba i s focením. Některé jsou určené třeba pro školy…
Město jako největší galerie pod širým nebem
Každé město je obrovským živým muzeem designu, architektury a vizuální kultury – jen se na něj musíme naučit dívat. Městské workshopy z účastníků dělají kurátory vlastního vizuálního zážitku. Učí je rozumět “výstavě”, kterou město každý den pořádá. Rizika a nedůvěra Chtěla jsem také uspořádat městský workshop. A skoro, skoro se to povedlo. Ale ne úplně. Příště to určitě vyjde, už totiž nebude moje akce považovaná za skrytou předvolební agitku, jak se mi skutečně stalo.
Samozřejmě, že se to stát může. Je to jako s tím, když vás kamarád pozve na kafe a vyklube se z toho nekvalitní nabídka MML (proti tomuto modelu nic nemám, sama mám členství u několika takových firem, sice nejsem aktivní prodejce, ale občasně a ráda u nich nakupuju, ale i tam je holt rozdíl mezi firmami a přístupy). Můžete se těšit na urbanistickou procházku po městě a on to bude výklad o tom, jak stará radnice neudělala tohle a tamto, ale když zvolíte nás, budou i chodníky růžové.
Ale proto, že se tohle občas děje, hodíme flintu do žita a zavrhneme jinak skvělou formu a příležitost, jak rozproudit dění v občanské společnosti? To by bylo hloupé. Mimochodem, přesně na tohle téma jsem si dovolila videokomentář nad článkem v jednom bulvárním českém médiu, které si vzalo na mušku autorku několika strategií, které pomáhají kultivovat naše města. Ten článek ale v podstatě zdiskreditoval občanský aktivismus… a i kdybych trochu přeháněla, je to velmi dobrá lekce z mediální gramotnosti a najdete ji TADY.
Příklady městských workshopů
1) Urban Design Workshops od Boston Society for Architecture je akce zaměřená na odborníky. Jde v něm o to, aby se setkaly skupiny, které se běžně nesetkávají, i přesto, že jejich práce dohromady tvoří celek rozvoje velkého města, plánování a výstavbu lepších urbánních prostorů. Skvělá příležitost jak myslet v kontextu, plánovat cíleně a promyšleně, komunikovat mezi sebou… Podle všeho bylo jedním z cílů té akce hledat řešení pro tamní bytovou krizi. Co jen mi to…? 🤔
https://www.architects.org/programs/urban-design-workshops
2) Toto není přímo jeden workshop, ale je to 3týdenní program. Nicméně má výrazné prvky městského workshopu se skvělým propojením témat. Byl určený pro studenty středních škol (respektive 11. a 12. ročníku tamních škol) a spojil zážitek chození po městě s navrhováním městské obuvi. No řekněte, jestli to není skvělý nápad pro tuhle věkovou skupinu!
https://storeprojects.org/events/walking-the-city/
3) U školních projektů ještě zůstaneme a mám tu ukázku i od nás.
Brňáci, vlastně ne tak úplně! Mezinároví studenti Mendelovy univerzity v Brně z programu Krajinné plánování a regionální rozvoj se zapojili do nadnárodního projektu/výzvy, která usiluje o to, aby byla města uzpůsobena zejména chodcům. Workshop vedla vzdáleně Annika z organizace Pedestrian Space a účastnili se ho studenti z Španělska, Řecka, Belgie, Finska a Švédska… Znáte koncept 15 minutového města? Tak ten si vyzkoušeli právě zmínění studenti a zjistili, že Brno dobrý! Jde o to, zda do 15 minut chůze (nebo i jízdy na kole) máte dostupné všechno to, co běžně pro život ve městě potřebujete. Dopravu, obchod, nějakou tu zeleň… Prostě občanskou vybavenost. Bez nutnosti použít auto.
https://pedestrianspace.org/15-minute-city-workshop-students-in-brno/
4) Data Walk Workshop pořádala univerzita v Utrechtu. Pro mne jde o opravdu zajímavý koncept, který spojuje badatele a/i umělce. V podstatě jde o to procházet město a sledovat, jaké známky digitální infrastruktury a datových technologií potkáte a mapovat je (vysílače a antény, různé boxy a bedny s kabeláží, kamery a senzory, značky pro různou kabeláž…). K tomu můžete mít otázky jako Kdo vlastní a kontroluje tuto infrastrukturu?
Jak ovlivňuje městský prostor a každodenní život? nebo Jaké jsou sociální a politické důsledky digitalizace města?
https://www.uu.nl/en/events/data-walk-workshop-sensing-digital-materiality-in-urban-public-spaces
5) Že se při městských workshopech dost chodí, asi ani divné nebude. Tak tady ještě jeden a dovolím si sem hodit strojový překlad:
„Workshopy pro chodce jsou interaktivní akce, které spojují obyvatele, volené úředníky, advokáty, zaměstnance veřejných agentur, odborníky na veřejné zdraví, pedagogy, plánovače a inženýry, aby se zaměřili na to, aby vaše komunita byla bezpečnější a aby se v ní lépe pěšky chodilo. Workshopy poskytnou informace o tom, jak můžeme naše komunity proměnit v místa přátelská k chodcům, která všichni rádi zažíváme!“
A kdeže se to takhle chodí? Někde v Severní Karolíně v USA. https://www.wilmapco.org/walkable/
6) Poslední příklad je opět školní, ale tentokrát pro mladší kategorii, totiž ZŠ. A je dokonce z Prahy. Cituji z pozvánky na akci: „Město očima chodce je čtyřhodinový projekt, jehož hlavním cílem je ukázat účastníkům, že se mohou podílet na veřejném životě a spoluvytvářet obyvatelné čtvrti.
- Jaká je hodnota veřejného prostoru a využíváme ho naplno?
- Jak ovlivňuje urbanistické uspořádání města naši volbu dopravy?
- Proč je důležité podporovat, aby se lidé mohli pohybovat po městech co nejvíce pěšky?
- Co je město krátkých vzdáleností?
- Může obyčejný jednotlivec ovlivnit podobu města?“
A jak to dopadlo?
„Dne 16. 10. 2024 proběhl další workshop Město očima chodce na základní škole Na Dlouhém lánu. Zúčastnili se ho žákyně a žáci ze třetího trojročí Montessori třídy ve věku 12 -15 let. Vyzkoušeli si, jak „číst“ veřejný prostor a identifikovat problémy spojené s dopravou v širším urbanistickém kontextu. Nejvíce je bavilo navrhování vlastní čtvrti, kde brali v úvahu potřeby různých skupin obyvatel. Opět nás překvapila kreativita a nápaditost jejich urbanistických návrhů.“
Celé si to můžete přečíst tady:
https://peskymestem.cz/mesto-ocima-chodce-uci-deti-cist-mesto-a-resit-problemy-verejneho-prostoru/
A na úplný závěr mám na vás pár otázek:
1) Jak se vám taková forma líbí? Zúčastnili byste se? Dává vám to smysl?
2) Může být akce pořádaná ve veřejném prostoru dokonale apolitická?
3) Je špatně, pokud ji uspořádá politická strana či hnutí a poctivě to tak uvede?
4) Jaké formy vstupování do veřejného prostoru, ať už jednotlivců nebo skupin jsou už nepřípustné? Vybaví se vám nějaká?
Workshopům zdar, a nejen těm městským a vám ode mne hezké léto a pokud se vám něco z toho, co dělám líbí nebo byste byli zvědaví, jak se snažím učit a zlepšovat ve své ne úplně obvyklé snaze o šíření povědomí o estetické podstatě světa, tak Forendors je to místo, kam se chcete mrkout a kde mne můžete podpořit: https://www.forendors.cz/petra_nimui
P. S. S tímhle článkem mi tentokrát docela dost pomohl Claude AI.