Všimli jste si, že nejen každá denní doba, ale i každé roční období má jiné světlo?
Jednou jsem se bavila se skvělou kurátorkou a edukátorkou v jedné z brněnských galerií a říkala mi o aktivitě, kterou dělala s dětmi – různé fólie a barvy, které měly pak seřadit podle průběhu dne nebo roku. A děti bez problémů seřadily. My to totiž podvědomě vnímáme. Proměny, které už většina z nás nepotřebuje vnímat kvůli své obživě, ale přesto nás provází v průběhu roku a přírodních cyklů.
Zrovna podzimní světlo je opravdu svébytné. A jeden má pocit, že dokáže určit i měsíc. Na následujícím obraze je ještě malinký nádech letního západu slunce, ale už to není červenec, už je to nejspíš září (jasně, i ta jablka…), ale ještě to není říjen, ten bude ostřejší, studenější, rychlejší ve své proměně a působení. Co myslíte?
Velmi známým cyklem, kde se malíř snažil vystihnout právě proměnu světla během dne, je Monetova série katedrály v Rouen.
No, a do třetice můj oblíbený Schikaneder.
Pokud nechcete přicházet o mé nové články a ještě k tomu dostat nějaké ty zajímavosti navíc, zapište se k odběru občasníku zrůznýchsoudků nebo sledujte můj LinkedIn.