Vánoční hudba je něco, co prostě nesmí chybět vůbec nikde na světě.
Od začátku adventu po Tři krále ji můžeme slyšet všude.
Je škoda, že většinou jde stále jen o ty nejznámější hity, přestože adventní a vánoční hudby existují hory. Co hory. Velehory! Himaláje! Celé vesmíry!
Když už jsme u těch stále omílaných hitů – jeden z nich (ve skutečnosti už ne jen tento jeden, googlení nechám na vás) si vysloužil speciální pozornost a svůj vlastní svátek, respektive hru. Jde o tzv. Whamagedon. Zde odkaz na wiki. A zde přímo na stránku tohoto letitého fenoménu.
Pravidla nejsou nijak náročná, jde o to, abyste se pokusili projít adventem bez toho, aby na vás někde zaútočila melodie “Last Christmas” (Kdo hraje, nekliká!!!) od skupiny “Wham!”. Jak správně tušíte, je to čistě o štěstí.
Můžete tomu drobně pomoci tím, že si v dané době nebudete pouštět rádio, a naopak vsadíte na moje tipy na vánoční hudbu, které na sítích během adventu sdílím a že nebudete chodit nakupovat do velkých nákupních galerií, ale zůstanete věrni onlinu. Hodně štěstí, ještě nám pár dní zbývá.
A teď tedy ty velehory a vesmíry…
První vesmír
V prvním hudebně-vánočním vesmíru poletují a krouží hudba populární, filmová, z reklam atp. Hudba víceméně zábavního průmyslu. Neznamená to, že nemůže být kvalitní! Rozhodně může. White Christmas také vlastně pochází z filmu (historii jejího vzniku si nečtěte, je dost smutná), a takové Jigle Bells mají na Ameriku velmi dlouhou historii – tady si naopak rozhodně pusťte 3 minutové video o původu “Rolniček”!
Druhý vesmír
Sem patří klasika. To, co komponovali velcí nebo menší skladatelé speciálně pro toto období. Od rorátů po slavnostní mše. Od Bacha k Michnovi. Sem také patří naše Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, alias Rybovka. A hromada věcí z renesance a hromada věcí ze soudobé tvorby.
Třetí vesmír
Lidové a zlidovělé. Víte, že Tichá noc má svého autora? Víte, že Chtíc aby spal má také svého autora? Asi většina písní nějakého svého má, ale u některých je stále známe, i když se ne vždy uvádí. Většinou takové písně totiž nacházíme ve zpěvnících spolu s těmi lidovými.
Čtvrtý vesmír
Samozřejmě, sem patří všechny ty lidové písně ze všech koutů světa. Na kolik koled si z hlavy vzpomenete? Dáte jich 10, 20? Víc? Alespoň název. Když mi bylo tak 15, 16, znala jsem jich určitě 50 (tolik jsem jich hrála na klavír), dneska aktivně znám z těch 50 tak 30, ale zase k tomu přibyly jiné odjinud. Víc než 50 ale nejspíš nedám :-D. Možná si dáme na Vánoce doma výzvu – manžel jich totiž také zná hromadu.
Výzva pro vás!
A na závěr jsem si nechala ovšem docela jinou výzvu pro vás. Souvisí s naší všímavostí a také s tím, že známé věci přestáváme vnímat poctivě a je to škoda.
Těm, kdo mají děti, to půjde možná o něco lépe a možná se u toho docela pobavíte.
Oč jde?
O slova!
Vezměte si dvě tři koledy, které se u vás doma zpívají nebo pouští a projděte si je čistě jako text.
Třeba Nesem vám noviny. Nebo Narodil se Kristus Pán (mimochodem, o té máme zmínku už z 15. století, takže bude nejspíš ještě o kousek starší).
A povídejte si o tom, co se vlastně z těch písní dozvídáte? Co vám řeknou děti?
Nesem vám noviny, poslouchejte,
z betlémské krajiny, pozor dejte.
slyšte je pilně a neomylně,
rozjímejte.
Kdo to nese? A jaké noviny, Hospodářky, Deník…? Odkud? Co je betlémská krajina? Na co mám dát pozor? Jak můžu něco slyšet pilně a ještě neomylně, co se to po mně chce? Rozjímat… co je to?
Tak co, máte jasno? 😀
Narodil se Kristus Pán, veselme se,
z růže kvítek vykvet nám, radujme se.
Z života čistého, z rodu královského,
nám, nám, narodil se.
Kdo je Kristus Pán, když se má narodit Ježíšek? Proč se máme veselit? Jaká růže, co to znamená? Co je čistý život? Královský rod, byl to princ? Nám se přece nenarodil…?
Jak dobře rozumíme slovům, která zpíváme? Jaké významy s sebou nesou vánoční písně?
Když si takhle budete chvíli hrát, zjistíte, že by se ty vánoční písničky daly katalogizovat. Třeba na ty oznamovací, které nesou novinky z ciziny. Nebo na ty, které vypráví nějaký příběh (třeba Byla cesta). A pak je tam jedna záááásadní skupina.
A teprve tady se vlastně dostáváme ke koledám.
Z hlediska obsahu jsou koledy jen takové písně, ve kterých se koleduje nebo se tam o koledu jinak jedná.
Pojďte chlapci k nám,
koledy vám dám,
po jablíčku, po oříšku,
oblečte se do kožíšku,
/: budem zpívati, koledovati :/
______________________________________________________________________
Přišla jsem k vám na koledu, dejte mi syna!
Nechce se mi samé líhat, je velká zima.
Mám roztrhanou peřinu, čimpak já se přikryju,
jestli mi ho připovíte tak zejtra přídu.
______________________________________________________________________
Dej Bůj štěstí tomu domu (2. sloka)
…
On rozdává štědrovničky,
jabka, hrušky i trojníčky.
Za naše zpívání, za koledování
dej nám Pán Bůh své požehnání.
______________________________________________________________________
Koleda, koleda Štěpáne… atp.
Koledovací koledy mají opravdové kouzlo, protož jsou většinou nasazené na nějaké všednodenní zkušenosti a do známých (regionálních) míst.
Zkuste si letos poslechnout koledy zase nově, jako byste je slyšeli poprvé. A třeba si najděte nějaké cizokrajné nebo regionální!
A já vám přeji krásný zbytek adventu. Můžete si u mne na sítích zpětně přijít pro nějakou inspiraci na poslech. V každém případě nám všem přeji, aby byl takový, jaký jej máme rádi a Vánoce i konec roku jakbysmet.