fbpx

36 a půl

Děti. Už jste určitě slyšeli, že mají schopnost dospělým změnit život. No, zní to sice jako klišé, ale je pravdivé. Nechci dnes nijak hluboce filozofovat, chci mluvit o botách. Díky narození dcery jsem objevila barefoot. A konečně jsem pochopila, jaké boty jsem roky hledala a proč jsem nikdy nepřilnula k podpatkům, které se mi sice vizuálně líbí, ale na noze jsem je snášela jen minimálně a to i přes mužovo naléhání. Mám tu čest být majitelkou roztomilé velikosti 36 (a půl!), jenže v rozšířené verzi. A když mne začal zlobit palcový kloub, bylo jasno. Když může mít pohodlné boty dcera, můžu i já. Tak – to je první půlka příběhu.

Druhá půlka začíná o dva roky později, tedy právě teď. Pomalu mi končí rodičovská dovolená a blíží se mi návrat do práce. A já mám pocit, že nic, ale vůbec nic neumím a že potřebuji něco nutně dělat rukama, abych cítila, že mi pod nimi roste ještě něco jiného než naše dcera. Ne že by to bylo málo. Ale ona by rostla i beze mne. Mám prostě chuť se naučit dělat něco rukama tak, aby z toho byl užitek a byl by vidět déle, než to vydrží mým loupákům z mateřského kvásku. A protože jedna moje kolegyně se v karanténě naučila šít boty a hned udělala jedny báječné i pro mne, tak jsem poslechla volání svého srdce a díky podpoře doma se to jdu učit taky. Online, protože na nic jiného nemám čas ani prostor. Ale jsem pevně odhodlaná, že si ty první boty ušiji už velmi brzy a že nebudou poslední. Hodně se mi to do budoucna vyplatí, protože konvenční obuv už asi nikdy nebudu schopná obout. Tak mi můžete držet palce nebo se ke mně přidat a pak si ukážeme fotky, jo?

P.S. Tak ty moje jsou tady :-).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *